Spojené arabské emiráty, Dubaj 2015

 Dubaj se nachází na severním okraji emirátů u břehů Perského zálivu a  jako taková je hlavním městem stejnojmeného arabského emirátu. Město se dělí na 14 částí. 
 Původně byla Dubaj malou rybářskou vesnicí, která se začala rozrůstat díky obchodu s perlami. Tento obchod ustává kvůli světové krizi a druhé světové válce. Opravdový boom zažívá město (a celé emiráty) po objevení nalezišť ropy po roce 1960.
 Nápad navštívit Dubaj byl impulzivní. Našly se levné letenky a jak je u mě zvykem, obvolal jsem cestuchtivé kamarády a chvilku po půlnoci bylo vše zařízeno. Týdenní "halal" dovolená mohla začít.
 Let z Prahy trvá šest hodin. Posádka Travel Servisu byla více než ochotná. Letuška nejspíše věděla, jak je pro národ alkoholiků těžké vydržet v emirátech bez chlastu, a tak nám nosila pivo za pivem. Těch zmíněných šest hodin uteklo tedy velmi příjemně. 
 Při vstupu do Spojených arabských emirátů nepotřebujete od roku 2014 vízum, za které se při vstupu platilo. Zároveň zde ale zavedli pobytovou taxu, takže se zase tolik neušetří (taxa se připočítává k ceně ubytování).
 Dubajské mezinárodní letiště je skoro v centru města. Doprava z něj je jednoduchá a poměrně levná, protože můžete využít červenou linku metra. S jedním přestupem nám tedy trvala cesta do hotelu Tulip Inn Apartments zhruba 3/4 hodinky. Ubytování bylo levné, kvalitní a s menším bazénem na střeše. Bohužel lokalita, i když u letiště, nebyla zcela optimální. Každodenní cestování do centra, nebo na pláž, zabrala hodinku i více, to podle toho, do jaké části jsme se chtěli dostat. 
 
Nejzajímavější pro nás byla tři centra: Al Ras (Deira), Downtown Dubaj a Dubaj Marina.
 
 je částí Dubaje nazývané Deira. Jedná se o nejstarší část města. Naleznete zde trh s kořením a šperky (zlatý trh), který je cílem mnoha turistů. Krámky jsou nahuštěné jeden na druhém, výlohy napěchované zbožím a na ulici hlava na hlavě. Vše více méně v evropském duchu - takže v klidu. Ten pravý arabský obchodní bugr zažijete, pokud překročíte záliv a vydáte se na textilní trh. Arabáci vás budou tahat do svých obchůdků a vůbec je nebude zajímat, že nemáte zájem. Chtějí prodat. Poddejte se tomu a smlouvejte, za tu srandu to stojí. Buďte slušní ale neoblomní, zaručeně se pak dostaví úspěch v podobě levněji zakoupené věci. V naší skupině proběhla nikým nevyhlášená soutěž a musím uznat, že kolegové byli úspěšnější a většinu cetek usmlouvali i na 1/3 původní ceny.  
  Nedaleko textilního trhu je pevnost Al Fahidy (prý nejstarší budova v Dubaji) ve které naleznete muzeum Dubaje a Arabských emirátů. Na několika projekcích uvidíte raketový růst emirátů a Dubaje samotné. Neopomeňte si prohlédnut instalaci starých trhů, expozici zbraní, nahlédnout do starého obydlí, prohlédnout si model větrné věže a mnoho dalšího.
 Kousek od muzea se nachází "stará" čtvť Bastakiya. Jedná se o skanzen, který byl od základu nově postaven. I tak si můžete představit, jak se zde dříve žilo. Většinou jednopatrové domy s větrnýma věžema jsou (přesněji původně byly) postavené z korálů a nahrubo omítnuté a v úzkých uličkách, i za parného dne, poskytují příjemný stín. Za nocí jsou větrné věže krásně nasvícené.
 
 Nejznámějším symbolem Dubaje je nejvyšší budova světa Burj Khalifa a tu naleznete zde. Navigace k ní není složitá, zastávka červené linky metra se jmenuje totožně Burj Khalifa/Dubai Mall. Cestou od metra k nejvyšší budově projdete velmi dlouhým koridorem s několika (tuším 7) pohyblivými pásy, a největším obchoďákem na světě (o něm později). V zimní sezóně se vyplatí lístky na Burj Khalifu zarezervovat s minimálně měsíčním předstihem na oficiálních stránkách, vyhnete se dlouhým frontám, nebo případnému zklamání, pokud bude vyprodáno.
 Při průchodu k nejvyšší budově, nebo při čekání na vstup, si můžete ukrátit čas v největším akváriu. Není zde jen průchod tubusem pod hladinou, ale i pěkná expozice všemožných ryb, krabů, krokodýlů a jiných potvor.

 Za zmínku stojí i největší fontána, která se nachází u Burj Khalify (Burj Khalifa Lake). Každou půlhodinu začíná produkce a světelná show, do které je zahrnuta i samotná věž. Po fontáně se můžete projet na lodičce, ale tato kratochvíle mi nepřišla lákavá. Jinak v současné době se obchodní centrum zvětšuje. Jeho součástí bude tramvajová linka, projíždějící nově budovanou částí. Jezdí na ní dvoupodlažní vozy připomínající londýnský doubledecker. Nyní má jen několik zastávek a je zdarma, v budoucnu bude zpoplatněna. 

 Cestou metrem mezi nejvyšší budovou a Dubaj Marinou je zastávka metra s názvem Mall of the Emirates, kde se nachází obchodní centrum s pověstnou lyžařskou dráhou.
 
 je pro mě dechberoucí částí města. Stačí vystoupit na zastávce DAMAC Properties červené linky metra a ocitnete se doslova v pohádkovém světě plném luxusu. Uměle vytvořený záliv s přístavem sportovních lodí a jachet je obklopen desítkami mrakodrapů a širokým bulvárem. Mohl bych se zde toulat dny a výhled na lodě a vysoké budovy by se mi neomrzel. Zajisté, je to umělé město, bez historie, rychle postavené, ale přesto kouzelné jako fatamorgána v poušti. 
 Ze zastávky metra můžete přestoupit na tramvaj, a tou se dostat k palmovému ostrovu. Ty jsou v Dubaji dva, ale pouze na  Jumeirah Palm vede monorail (Dubajská lítačka zde neplatí). Cesta k dráze je sice dobře značená, ale vede parkovacím domem. Monorail dráha vede středem ostrova. Na kmeni palmy jsou činžáky a uprostřed je park, dále po trase je obrovská, na délku asi kilometrová jáma, ve které se, v době naší návštěvy, čile stavělo nové obchodní centrum. V listech palmy jsou rodinné domky s vlastním přístavištěm a na konci ostrova je obrovský hotel Atlantis spolu se zábavním vodním parkem. 
 
 je asi nejkrásnějším a nejfotogeničtějším hotelem v Dubaji. Jeho návštěva není nejjednodušší. K návštěvě je potřeba se objednat a v hotelovém baru si zaplatit minimální útratu, o které sem se dočetl, že její hodnota je kolem 5000,- Kč. Omezili jsme se tedy na koupání na nedaleké veřejné pláži, ze které je na hotel krásný výhled. O Burj Al Arab bylo už hodně napsáno. Je drahý, přepichový, konstrukčně složitý a prodělečný. Na fotografiích ho uvidíte většinou z profilu. Existuje jen pár fotografií zachycujících ho zepředu. Povídá se, že muslimům vadí jeho tvar, který z přední strany nepřipomíná plachetnici, ale krucifix - křesťanský kříž. Před hotelem je zastávka autobusu Wild Wadi 1 (většina zastávek autobusu je na znamení). Číslem 88 sem dojedete ze zastávky metra Dubai Internet city a číslem 8 z autobusového nádraží Ghubaiba bus station.
 
Koupání a veřejné pláže
 Dubaj má jen několik veřejných pláží. Pláže jsou čisté a bezpečné. Nejznámější jsou Public Beach Dubai, Jumeirah Beach, Al Mamzer Beach a Marina Beach. Ostatní pláže jsou hotelové a tedy neveřejné. Některé hotely, které se nenacházejí přímo u moře, mají v ceně ubytování transfer na nějakou z hotelových pláží. To ovšem nebyl náš případ. Prozkoumali jsme tedy jen pláž u Burj Al Arab (Public Beach Dubai), Jumeirah Beach a Al Mamzer Beach.
 
 je obyvateli Dubaje nazívána také pláží pro surfaře. Je zde větrno a bývají zde větší vlny. Není to ovšem pravidlem. Na pláži jsou převlékárny a na západní straně naleznete sprchy. Je hojně navštěvována turisty. Občas sem zavítá dodávka se zmrzlinou. Jiné občerstvení tu není. Často pláž navštěvují policisté a při větších vlnách vyhánějí neukázněné plavce z vln. 
 
 skoro na celé pláži se v době naší návštěvy čile stavělo. Pláž byla schována za vysokým plotem a sem tam vykukovaly jeřáby. Západní konec ale oplocen nebyl a dalo se zde koupat. Až na pár turistů byla pláž prázdná. Klid znepříjeňoval hluk ze stavebních strojů. Ale nebylo to nic hlasitého. Nic co by se nedalo vydržet. Pláž neměla převlékárny a sprchy.
 
 je pláž na severu Dubaje. Je zde vytvořen příjemný záliv s poloostrovem, na jehož konci je malý plážový park s placeným vstupem.  Veřejná pláž je po celém vnitřním okraji zálivu, který zaručuje klidné koupání bez vln. Je tedy vhodná pro rodiny. Převlékárny a sprchy jsou samozřejmostí. Pláž navštěvují jak turisté, tak obyvatelé města. I když je Dubaj spíše evropským městem, je přímo nevhodné opalovat se nahoře bez, nevyužívat převlékárny nebo si dopřávat intimních dotiků. Minimálně základy slušného chování by se měly dodržovat.
 Díky klidné hladině se na druhý břeh sjíždějí majitelé vodních skůtrů, kde můžou na těchto strojích dovádět. Někteří to doopravdy umí a je na ně pěkná podívaná. O bezpečnost se nemusíte bát. Mají vyhrazenou část a té se drží. 
 
 Původně jsme měli v plánu zavítat na jeden den do Abu Dhabi. Cesta autobusem měla zabrat necelé dvě hodiny. Autobus odjíždí  z autobusového nádraží Ghubaiba bus station nedaleko zastávky metra stejného názvu. Kvůli teplotám nad 40°C (na konci dubna) jsme to vzdali a užívali si větru na plážích a klimatizací všude jinde.
P.S. jelikož jsem šikula a ztratil jsem foťák, musím tento článek zveřejnit bez obrázků. Do budoucna snad nějaké přidám. Viďte kamarádi...

Novinky

07.11.2017 10:43
 Je to už nějaký ten pátek, co jsem přidal článek o mojich cestách. Nyní se snažím dohnat...

Kontakt

Carl von Stodulky carlvonstodulky@gmail.com